Z Českého florbalu

Kuba se stal členem Českého florbalu a hráčem FBC Trutnov roku 2005, když mu bylo 15 let. To znamená, že se řadí k hráčům, kteří pamatují první „krůčky“ trutnovského celku. Kuba má za sebou velmi bohatou florbalovou kariéru, kterou si teď ve zkratce přiblížíme. Od roku 2005 do roku 2016 nastupoval za týmy FBC Trutnov, se kterými se podíval do juniorských lig a za muže pak do Královéhradecké ligy a také do Divize. Od sezóny 2016/17, kdy přestoupil do Florbal Primátor Náchod, začal Kuba sbírat zkušenosti v okolních klubech. V Náchodě, se kterým hrál Divizi a dostal se i do baráže o Národní ligu, se zdržel pouze jednu sezónu. Do ročníku 2017/18 vstoupil v dresu Orel Rtyně v Podkrkonoší, za které si též zahrál Divizi a za místní B-tým také Královéhradeckou ligu mužů. Sezóna 2018/19 byla pro Kubu plná změn. Odstartoval ji zpět v Náchodě, za jehož B-tým odehrál šest utkání. V lednu se pak vrátil do svého mateřského klubu v Trutnově, kde odehrál čtrnáct zápasů. V říjnu 2019 znovu změnil své působiště, tentokrát se ale přesunul mnohem dál, dokonce až za moře, do Velké Británie. Tady se nejdříve za University of York zúčastnil univerzitní ligy, poté se zapojil i do oficiální florbalové soutěže za týmy z Wakefieldu a z Cambridge, se kterými zaznamenal velké úspěchy, o tom ale více v samotném rozhovoru. Zpět do Česka a do FBC Trutnov se pak vrátil v září 2022. Od sezóny 2022/23 nastupuje jak za B-tým, tak i za A-tým Trutnova a v obou soutěžích je velmi platným a úspěšným hráčem.

V poslední sezóně odehrál dohromady 39 zápasů, 18 za A-tým a 21 za B-tým. V Áčku vstřelil jednu branku a odpykal si 4 trestné minuty. V Béčku pak nastřílel na obránce výborných 19 branek, na dalších 5 přihrál a sesbíral 34 trestných minut.

15 otázek pro Kubu

1. Jak ses dostal k florbalu?

Začalo to tím, že jsem chodil na hokej. S hokejem jsem skončil kvůli tomu, že jsem byl špatný bruslař. Táta už mezitím hrál florbal za Trutnov a já chtěl sportovat také. Tak od nějakých 9 let jsem začal s muži chodit na tréninky. Od roku 2001 jsme hráli pravidelně také na ZŠ Komenského, ale chtěli jsme se spolužáky hrát i soutěžní zápasy.

První milník byl Nisa Open 2005, kde jsem jako 15-ti letý nastoupil poprvé na pořádném turnaji. Hned v prvním zápase jsme porazili Mvil Ostravu 3:1.

Tak nás napadlo, že by to nemuselo být tak špatné. Následně se nás ujal pan Matěják a od sezony 2005/2006 jsem nastoupil ještě jako starší žák/dorostenec do juniorské kategorie.

2. Jakému florbalovému týmu kromě Trutnova fandíš?

Nikomu vyloženě nefandím. Mám rád obecně dobrý kombinační florbal. Asi Mladá Boleslav, Chodov nebo Tatran.

3. Co se ti na Trutnovském florbalu líbí?

Říká se, že tady máme jinou vodu. Nic nevypustíme a bojujeme. Navíc je tady dobrá parta lidí.

4. Myslíš si, že by se mělo v Trutnovském klubu něco změnit? Případně co?

Určitě bychom měli zapracovat na fyzické kondici, vzhledem k postupu do Divize. Lépe spolupracovat mezi jednotlivými kategoriemi.

5. Čeho bys chtěl ve své florbalové kariéře dosáhnout?

Kdyby se povedl postup z Divize, tak by to byla paráda. Pak bych mohl už skončit :D.

6. Máš nějaké jiné zájmy kromě florbalu?

Zájmů mám hodně. Baví mě běhání delších tras, historie, cestování. Mám rád magická místa.

7. Jsi student, nebo pracuješ? Případně kde?

Pracuji jako Specialista precizního zemědělství. Pracuji u společnosti Strom Praha a.s.

8. Kdo je tvůj florbalový vzor?

Nemám vyloženě florbalový vzor. Dřív to byl asi Radim Cepek. Jinak sportovní vzor rozhodně Jaromír Jágr nebo Zinedine Zidane.

9. Co posloucháš za hudbu? Máš oblíbenou písničku?

Poslouchám všechno, co se mi líbí. Rád navštěvuji taneční festivaly. Nejoblíbenější umělec je Dj Tiesto.

10. Kdybys měl možnost zahrát si za jakýkoliv klub, jaký by to byl?

Mladá Boleslav.

11. Jaká hráčská pozice tě baví nejvíc a proč?

Nejradši mám pozici křídla. Rád si taky zahraju na pozici obránce. Nejméně oblíbená pozice je určitě centr. Když je potřeba, tak ji zahraju, ale je to nevděčná pozice.

12. Co je podle tebe tvůj největší florbalový úspěch?

Určitě působení v Náchodě, kdy jsem si mohl zahrát proti Black Angels, Pardubicím a v přípravě také proti Chodovu. Nebylo tam tolik zápasů, kolik bych si představoval, ale byla to super zkušenost.

Všechny postupy s Trutnovem, ať už v juniorech, nebo v mužích. Pokaždé jsme se od nejnižších soutěží postupně prokousávali dál. Uhrála se tenkrát 2. liga. Povedlo se v Trutnově porazit České Budějovice, které nyní hrají 1. ligu. V Poháru jsme si zahráli proti Otrokovicím. Zážitků bylo hodně.

Zahrál jsem si na univerzitním MČR s Univerzitou Hradec Králové. Zahrál jsem si proti klukům, jako je Jiří Curney, Patrik Suchánek, atd. Nakonec z toho bylo 5. místo. Pro nás to byl úspěch.

Bronzová medaile s Cambdrige.

13. Hrál jsi nějakou dobu v Británii, byl to velký rozdíl oproti místnímu florbalu?

Jsou zde obrovské rozdíly v kvalitě hráčů a soutěž není nijak dobře organizovaná. Hrají ji zejména zahraniční hráči. Nejvíce týmů se nachází na jihu. Nejsilnějšími kluby jsou London Sharks, Cambdridge a UCM.

Po mém příjezdu do Anglie jsem začal hrát na Univerzitě v Yorku. Jednalo se o bandu nadšených lidí. Klub navíc vznikl až v roce 2017. Díky tehdejšímu prezidentovi jsem se mohl zařadit do týmu, a to jako jediný nestudent. Hned na prvním turnaji v Oxfordu se nám podařilo zvítězit a vyhrát pohár. Do branky jsem zlanařil svého kamaráda Pavla Langra z Trutnova, který žije v Anglii trvale. Po letech jsme se dali dohromady a zanechali trutnovskou stopu také ve Velké Británii. Od té doby můžeme tvrdit, že máme titul z Oxfordu :D. V každém případě se jednalo pouze o univerzitní soutěž, a to mi nestačilo.

Byl mi doporučen klub Wakefield Wolves. Následně jsem si domluvil první trénink a začal hrát také mužskou soutěž. V té době to byla jediná soutěž ve Velké Británii. Začal jsem tým také trénovat a musím uznat, že není jednoduché hrát a trénovat zároveň. Následně se nám podařilo zlepšit, ale víc jak na střed tabulky to nestačilo. Hráči vše brali na lehkou váhu. Jednou se stalo, že jeden z brankářů přišel totálně opilý. Byl jsem z toho v šoku. Bylo to v neděli dopoledne a já neměl moc chuť pokračovat.

Následně přišel Covid a 1,5 roku se nic nehrálo.

Po této pauze jsem si chtěl ještě zahrát. Po restartu soutěže jsem požádal, zda bych mohl přijít na zkoušku do mužstva Cambridge. Bylo to téměř 3 hodiny vlakem z Yorku, kde jsem v té době bydlel, a já netušil, co mě čeká. Byl jsem příjemně překvapený a následně jsem byl přijat do týmu. Na každý zápas jsem cestoval většinou do Londýna a okolí. Vždy jsem odjížděl nočním autobusem v 1:30. Na místo konání turnaje jsem se dostal většinou kolem 9:00. Nikdy v životě jsem se necítil více unavený. Naším cílem bylo se dostat na Národní finále do Londýna. To se nám podařilo. Finále nevyšlo, ale v souboji o bronz jsme si poradili s výběrem Anglie. Zajímavostí bylo, že nás pískali rozhodčí z Finska. Zápasy díky nim měly dobrou kvalitu. Další zajímavostí bylo, že jsem nastupoval s kapitánem Nizozemska Jasperem Sangenem a také několika kamarády z Čech.

Skvělá zkušenost, ale jsem rád, že už hraji doma.

14. S kým si v týmu herně nejlépe rozumíš, ať už v Áčku nebo v Béčku?

Takhle to já nerozlišuji. Určitě si rozumím více se staršíma klukama, co se mnou hráli dříve, jako je Kuba Davidík, nebo Petr Hepnar. Nově určitě Honza Tatar. Na druhou stranu si rozumím i s mladšími hráči.

Beru nás jako jeden klub. Vadí mi jediné, když se na to někdo vykašle a nechce makat.

15. Máš nějaký rituál, který děláš před zápasem?

Doma si dám ledovou sprchu. Pomodlím se a vypiji hodně vody. Nosím u sebe i amulety.

Na co se můžete těšit

Příští týden se podíváme na mladého trutnovského hráče, který se už aktivně zapojuje do chodu klubu jako rozhodčí i jako trenér našich dětských kategorií - Vítka Cvrčka.